
Zajímavý článek podle statistik ČSÚ, ERÚ a Eurostatu sestavil časopis Finmag. Vytvořil zajímavý energetický mix, který ukazuje z pohledu českého, evropského, ale i světového, jak ve faktech a číslech "vaříme" elektřinu.
Ač se to nezdá, i jednadvacáté století je stoletím páry. Parní elektrárna se sice používá jako synonymum tepelné elektrárny a tepelnou elektrárnou se myslí ta, která spaluje nejčastěji fosilní paliva (anebo třeba odpadky). Jenže přívlastky tepelná a parní by se klidně mohly používat i ve spojení s jadernými reaktory: i v Temelíně a Dukovanech roztáčí turbíny pára ze zahřívané vody. A skeptici vám řeknou, že tak to zůstane, protože slunce, voda, vítr tu nikdy nebudou mít tu sílu a výdrž, aby se na ně dalo spolehnout.
|
![]() |
Klesající spotřeba pohonných hmot ropného původu samozřejmě nesvědčí o tom, že by se v Česku míň jezdilo nebo už ve velkém přecházelo k elektromobilům. Pokles svědčí spíš o postupné obměně vozového parku, ve kterém ubývá starých nenasytů. Až tedy na pokles v minulém roce, ten lze skutečně připsat covidově snížené mobilitě.
Na grafu vidíte, jak se mění spotřeba zemního plynu během roku. Když je rok teplý, může mít Česko spotřebu až o milion kubíků nižší. Neplatí to ale absolutně. V letech 2014 a 2015 byla roční průměrná teplota prakticky stejná jako v roce 2019, ale spotřeba podstatně nižší. Když se spotřeba plynu přepočte s ohledem na teplotní průměry, dá se říct, že skutečná potřeba topit neroste, spotřeba ale přesto ano.
V roce 2019, ze kdy jsou poslední dostupná data Eurostatu, pocházelo 60 procent energie, kterou Evropská unie spotřebovala, z dovozu. Na tom jsme až nepříjemně závislí. Zvlášť když se podíváme, u koho nakupujeme. Hlavním dodavatelem surovin je stále Rusko.
Celková spotřeba energie v Evropské unii se třicet let prakticky nemění, to, na co ji spotřebováváme, ale ano. A odráží to proměnu evropského hospodářství: těžký průmysl jsme outsourcovali do Číny, čileji ovšem přesouváme zboží sem a tam.
Kvůli pandemii klesá v roce 2020 světová spotřeba energie, prvně od krize roku 2009. Ne všude – v Severní Americe a Evropě to byl propad, v Číně ale spotřebovali i maličko víc než o rok dřív. Roste podíl jádra a taky obnovitelných zdrojů. Jejich význam ale není z grafu dobře čitelný. Primární energie je energetický potenciál zdrojů a třeba potenciál uhlí při výrobě elektřiny nevyužijeme ani z půlky. U solárního panelu se přitom počítá v zásadě s tou energií, kterou opravdu produkuje.
Rozvinuté země už svou spotřebu elektřiny příliš nenavyšují a v průběhu let se odklánějí od fosilních paliv, zejména od uhlí. Množství spalovaných fosilních zdrojů ale světově roste: jen Čína v roce 2019 spotřebovala 5,5krát víc elektřiny než v roce 2000, množství elektřiny vyrobené z uhlí tam vzrostlo 4,5krát a je zcela srovnatelné s produkcí Spojených států ze všech zdrojů najednou.