Z čeho dnes vyrábíme elektřinu v Česku a v Evropě?

Zajímavý článek podle statistik ČSÚ, ERÚ a Eurostatu sestavil časopis Finmag. Vytvořil zajímavý energetický mix, který ukazuje z pohledu českého, evropského, ale i světového, jak ve faktech a číslech "vaříme" elektřinu.

 

ČESKO

Ač se to nezdá, i jednadvacáté století je stoletím páry. Parní elektrárna se sice používá jako synonymum tepelné elektrárny a tepelnou elektrárnou se myslí ta, která spaluje nejčastěji fosilní paliva (anebo třeba odpadky). Jenže přívlastky tepelná a parní by se klidně mohly používat i ve spojení s jadernými reaktory: i v Temelíně a Dukovanech roztáčí turbíny pára ze zahřívané vody. A skeptici vám řeknou, že tak to zůstane, protože slunce, voda, vítr tu nikdy nebudou mít tu sílu a výdrž, aby se na ně dalo spolehnout.

 

  • 0,2 % Zpracování odpadu 
  • 0,9 % Větrné elektrárny 
  • 1,2 % Ostatní
  • 1,8 % Přečerpávací elektrárny
  • 2,2 % Černé uhlí
  • 2,8 % Solární elektrárny
  • 2,8 % Vodní elektrárny
  • 3,1 % Ostatní OZE (obnovitelné zdroje energie)
  • 3,1 % Biomasa
  • 10 % Plynové zdroje
  • 34,7 % Hnědé uhlí
  • 37,2 % Jaderné elektrárny
    Výroba energie v Česku

 

 

Co projezdíme 

Klesající spotřeba pohonných hmot ropného původu samozřejmě nesvědčí o tom, že by se v Česku míň jezdilo nebo už ve velkém přecházelo k elektromobilům. Pokles svědčí spíš o postupné obměně vozového parku, ve kterém ubývá starých nenasytů. Až tedy na pokles v minulém roce, ten lze skutečně připsat covidově snížené mobilitě.

 

Spotřeba benzínu v ČR

 

Kolik spálíme plynu

Na grafu vidíte, jak se mění spotřeba zemního plynu během roku. Když je rok teplý, může mít Česko spotřebu až o milion kubíků nižší. Neplatí to ale absolutně. V letech 2014 a 2015 byla roční průměrná teplota prakticky stejná jako v roce 2019, ale spotřeba podstatně nižší. Když se spotřeba plynu přepočte s ohledem na teplotní průměry, dá se říct, že skutečná potřeba topit neroste, spotřeba ale přesto ano.

 

Spotřeba plynu v ČR

 

 

EVROPA

Evropa závislá

V roce 2019, ze kdy jsou poslední dostupná data Eurostatu, pocházelo 60 procent energie, kterou Evropská unie spotřebovala, z dovozu. Na tom jsme až nepříjemně závislí. Zvlášť když se podíváme, u koho nakupujeme. Hlavním dodavatelem surovin je stále Rusko.

 

Dovoz surovin

 

 

Na co EU vynakládá energii

Celková spotřeba energie v Evropské unii se třicet let prakticky nemění, to, na co ji spotřebováváme, ale ano. A odráží to proměnu evropského hospodářství: těžký průmysl jsme outsourcovali do Číny, čileji ovšem přesouváme zboží sem a tam.

 

Celková spotřeba energie v EU

 

 

SVĚT

Spotřeba primární energie

Kvůli pandemii klesá v roce 2020 světová spotřeba energie, prvně od krize roku 2009. Ne všude – v Severní Americe a Evropě to byl propad, v Číně ale spotřebovali i maličko víc než o rok dřív. Roste podíl jádra a taky obnovitelných zdrojů. Jejich význam ale není z grafu dobře čitelný. Primární energie je energetický potenciál zdrojů a třeba potenciál uhlí při výrobě elektřiny nevyužijeme ani z půlky. U solárního panelu se přitom počítá v zásadě s tou energií, kterou opravdu produkuje.

 

Spotřeba primární energie ve světě

 

 

Výroba elektřiny a její zdroje

Rozvinuté země už svou spotřebu elektřiny příliš nenavyšují a v průběhu let se odklánějí od fosilních paliv, zejména od uhlí. Množství spalovaných fosilních zdrojů ale světově roste: jen Čína v roce 2019 spotřebovala 5,5krát víc elektřiny než v roce 2000, množství elektřiny vyrobené z uhlí tam vzrostlo 4,5krát a je zcela srovnatelné s produkcí Spojených států ze všech zdrojů najednou.

 

Výroba a zdroje elektřiny ve světě

 

Jaderná nej

 

  • Elektřinu v roce 2020 vyrábělo 441 reaktorů, pokryly zhruba desetinu světové spotřeby, konkrétně 2553 terawatthodin (2,5 miliardy MWh).
  • Česko pro srovnání za rok vyrobí ze všech zdrojů celkem 81 TWh.
  • Absolutně nejvíc energie z jádra: USA Vyrobí přes 790 TWh ročně
  • Relativně nejvíc energie z jádra: Francie Přes 70 % celkové francouzské produkce elektřiny je z jádra, zbývá dost i na vývoz
  • Největší láska k jádru: Čína Loni v říjnu měla Čína v provozu 51 reaktorů, tedy o pět míň než Francie, dalších 18 má ale rozestavěných, 37 rozplánovaných a v dlouhodobém výhledu je dalších víc než 150!