Zajímavý článek podle statistik ČSÚ, ERÚ a Eurostatu sestavil časopis Finmag. Vytvořil zajímavý energetický mix, který ukazuje z pohledu českého, evropského, ale i světového, jak ve faktech a číslech "vaříme" elektřinu.

ČESKO

Ač se to nezdá, i jednadvacáté století je stoletím páry. Parní elektrárna se sice používá jako synonymum tepelné elektrárny a tepelnou elektrárnou se myslí ta, která spaluje nejčastěji fosilní paliva (anebo třeba odpadky). Jenže přívlastky tepelná a parní by se klidně mohly používat i ve spojení s jadernými reaktory: i v Temelíně a Dukovanech roztáčí turbíny pára ze zahřívané vody. A skeptici vám řeknou, že tak to zůstane, protože slunce, voda, vítr tu nikdy nebudou mít tu sílu a výdrž, aby se na ně dalo spolehnout.

0,2 % Zpracování odpadu  0,9 % Větrné elektrárny  1,2 % Ostatní 1,8 % Přečerpávací elektrárny 2,2 % Černé uhlí 2,8 % Solární elektrárny 2,8 % Vodní elektrárny 3,1 % Ostatní OZE (obnovitelné zdroje energie) 3,1 % Biomasa 10 % Plynové zdroje 34,7 % Hnědé uhlí 37,2 % Jaderné elektrárny

Co projezdíme 

Klesající spotřeba pohonných hmot ropného původu samozřejmě nesvědčí o tom, že by se v Česku míň jezdilo nebo už ve velkém přecházelo k elektromobilům. Pokles svědčí spíš o postupné obměně vozového parku, ve kterém ubývá starých nenasytů. Až tedy na pokles v minulém roce, ten lze skutečně připsat covidově snížené mobilitě.

Kolik spálíme plynu

Na grafu vidíte, jak se mění spotřeba zemního plynu během roku. Když je rok teplý, může mít Česko spotřebu až o milion kubíků nižší. Neplatí to ale absolutně. V letech 2014 a 2015 byla roční průměrná teplota prakticky stejná jako v roce 2019, ale spotřeba podstatně nižší. Když se spotřeba plynu přepočte s ohledem na teplotní průměry, dá se říct, že skutečná potřeba topit neroste, spotřeba ale přesto ano.

EVROPA

Evropa závislá

V roce 2019, ze kdy jsou poslední dostupná data Eurostatu, pocházelo 60 procent energie, kterou Evropská unie spotřebovala, z dovozu. Na tom jsme až nepříjemně závislí. Zvlášť když se podíváme, u koho nakupujeme. Hlavním dodavatelem surovin je stále Rusko.

Na co EU vynakládá energii

Celková spotřeba energie v Evropské unii se třicet let prakticky nemění, to, na co ji spotřebováváme, ale ano. A odráží to proměnu evropského hospodářství: těžký průmysl jsme outsourcovali do Číny, čileji ovšem přesouváme zboží sem a tam.

SVĚT

Spotřeba primární energie

Kvůli pandemii klesá v roce 2020 světová spotřeba energie, prvně od krize roku 2009. Ne všude – v Severní Americe a Evropě to byl propad, v Číně ale spotřebovali i maličko víc než o rok dřív. Roste podíl jádra a taky obnovitelných zdrojů. Jejich význam ale není z grafu dobře čitelný. Primární energie je energetický potenciál zdrojů a třeba potenciál uhlí při výrobě elektřiny nevyužijeme ani z půlky. U solárního panelu se přitom počítá v zásadě s tou energií, kterou opravdu produkuje.

Výroba elektřiny a její zdroje

Rozvinuté země už svou spotřebu elektřiny příliš nenavyšují a v průběhu let se odklánějí od fosilních paliv, zejména od uhlí. Množství spalovaných fosilních zdrojů ale světově roste: jen Čína v roce 2019 spotřebovala 5,5krát víc elektřiny než v roce 2000, množství elektřiny vyrobené z uhlí tam vzrostlo 4,5krát a je zcela srovnatelné s produkcí Spojených států ze všech zdrojů najednou.

Jaderná nej

• Elektřinu v roce 2020 vyrábělo 441 reaktorů, pokryly zhruba desetinu světové spotřeby, konkrétně 2553 terawatthodin (2,5 miliardy MWh).
• Česko pro srovnání za rok vyrobí ze všech zdrojů celkem 81 TWh.
• Absolutně nejvíc energie z jádra: USA Vyrobí přes 790 TWh ročně
• Relativně nejvíc energie z jádra: Francie Přes 70 % celkové francouzské produkce elektřiny je z jádra, zbývá dost i na vývoz
• Největší láska k jádru: Čína Loni v říjnu měla Čína v provozu 51 reaktorů, tedy o pět míň než Francie, dalších 18 má ale rozestavěných, 37 rozplánovaných a v dlouhodobém výhledu je dalších víc než 150!