Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami, obdobími extrémního sucha a rozsáhlými požáry.

Rozsáhlý požár v Hřensku opět upozornil na změnu klimatu, která vysušuje půdy a lesy. Souvislost mezi klimatickou krizí a nárůstem ničivosti požárů pokládá většina vědců za prokázanou a nespornou.

Je třeba dbát na lepší zadržování vody v krajině, pestřejší druhovou skladbu českých lesů, ale také lepší vybavení pro české hasiče.

Ve světě je situace podobná. Žádné jednoduché a rychlé řešení samozřejmě neexistuje a velká většina lesních požárů vzniká z nedbalosti návštěvníků, takže bude nutné např. omezení nočního vstupu do některých lesů v období velkého sucha. Důležité je také v období sucha zakázat veškerou tvorbu a manipulaci s otevřeným ohněm, jak je to běžné například v Kanadě.

Dlouhodobý výzkum ukazuje, že bude hůř. Za dobu od průmyslové revoluce vnos CO₂ a metanu do atmosféry navýšil průměrnou teplotu na planetě o 1,1 stupně. Je naprosto jisté, že při našem nic nedělání (myšleno lidí) bude teplota dále růst. Co tady můžeme dělat? 

Jen málo globálních jevů bylo tak jednoznačně prokázáno jako vliv člověka na globální oteplování. S klimatickou změnou zřejmě souvisí, že je více sucho, že jsou větší horka v létě. To ale neřeší příčinu vzniku požáru. Především je to vliv člověka. Naše lesy nemají vhodnou skladbu – a to vedlo ke kůrovcové kalamitě, díky které je v lesích Českého Švýcarska spousta suchého dřeva nastojato i ležato. Pak nekázeň nebo hloupost člověka může přinést takové následky, které zde nyní vidíme. Tato oblast byla a bude vždy sušší a je třeba řešit vhodnou skladbu, uspořádání lesa apod.

Stejně jako ve světě je potřeba lépe se připravit na kalamity všeho druhu, ať už jde o požáry, nebo povodně. Základní je zajistit prevenci a v případě požáru i represi (tedy zajistit rychlé hašení požáru). Z hlediska prevence bude základ v dostatečném a řádném hospodaření vlastníků lesa, tedy i národních parků a chráněných krajinných oblastí, aby řádně předcházeli možnosti vzniku požárů. Dále pak včasná a dostatečná detekce požáru (pomocí stacionárních čidel, případně dronů). A v případě již vzniklého požáru mít prostředky státu na řádný zásah – techniku hasičského sboru, speciální techniku pro hašení lesních požárů (velkokapacitní cisterny) – a zejména zajistit leteckou hasičskou službu. Právě hasičská letecká služba je sice náročná, zejména finančně, ale ukazuje se, že je nezbytná. V neposlední řadě je to o dostatečném a odborném zajištění osob, tedy hasičů, zejména profesionálních hasičů. Tyto záležitosti budou a jsou drahé, ale jsou, jak je vidět, nezbytné.

Nic jako globální klimatická krize neexistuje. Existují pouze klimatické změny, které probíhají od prvního okamžiku vzniku planety Země. Hoří lesy v Česku, Španělsku, Portugalsku, Francii, Řecku, ale už i v ‚deštivé‘ Anglii. Plocha, která lehla popelem, je nyní čtyřnásobná oproti průměru let 2006–2021. Podobně jsou na tom v Kanadě i Americe.

Změna klimatu je vědecky 100% potvrzený a důkladně popsaný jev s celou řadou reálných důsledků, mezi které patří také vyšší četnost lesních požárů. Vlastní požár většinou spustí lidská hloupost, nedbalost a bohužel někdy i záměr. Tomu zcela zabránit nelze, přestože snad všichni víme, že rozdělávat oheň či kouřit v lese je zcela špatně. Přesto je krátkodobě důležitá osvěta, a tedy prevence. V některých evropských zemích budou zavádět i digitální monitoring lesa.

Klíčová je výše uvedená potřebná změna hospodaření v lesích, tedy cesta odklonu od jehličnatých monokultur, které jsou mnohem náchylnější k požáru než smíšené nebo bukové lesy. Je to tím, že v monokultuře smrkového nebo borového lesa leží na zemi velké množství suché hrabanky. Přitom to je místo, kudy se požár šíří. Ve skutečnosti totiž obvykle nehoří samotné stromy, to je až doprovodný jev v pozdější fázi požáru. Ale požár vzniká na zemi a na zemi se také šíří.

Musíme cíleně pečovat o les tak, aby vznikaly druhově bohaté a odolné lesy s převážně původními dřevinami. Účinné je samozřejmě také zadržování vody v lese včetně malých vodních nádrží, které mohou být využívány jako zdroj požární vody.

Aby k podobným živelním katastrofám nedocházelo, musíme se všichni především chovat zodpovědně k přírodě.

Přestat se tvářit, že klimatická změna neexistuje a netýká se nás, aktivně jednat na globální a evropské úrovni, plnit mezinárodní smlouvy a evropské závazky, ale také se chovat slušně jako návštěvník národního parku a dodržovat pravidla.

S požárem v Národním parku České Švýcarsko hasiči bojují už víc než týden.